Jak to všechno začalo
I když jsem celý život strávil v pivovarech, rozhodnutí postavit si vlastní domácí minipivovar pro mě bylo stejně vzrušující a náročné jako pro kteréhokoli jiného nadšence, který začíná v domácích podmínkách. Šlo o výzvu technickou, ekonomickou i lidskou. Začínal jsem jako každý jiný domovarník – s minimem vybavení a maximem odhodlání.
Moje úplně první várka? Doslova kuchyňský punk. Největší hrnec, co doma byl (desetilitrový), vařečka, plátno, stolička místo scezovací kádě. Jako kvasné nádoby posloužily šuplíky na ovoce a zeleninu z lednice, samotné kvašení probíhalo rovnou v ní. Dozrávání? Starý 10l kanystr s upraveným víčkem, do kterého jsem osadil autoventilek – tlak jsem hlídal i upouštěl ručně. Všechno samozřejmě důkladně umyté a dezinfikované.
Suroviny – slad, chmel i kvasnice – jsem si mohl přinést z práce, v tom jsem měl malou výhodu. Ale výsledek? Místo českého ležáku jsem měl v ruce cosi, co připomínalo spontánně kvašený lambic. Jasný signál: tudy cesta nevede.
První úspěšná várka
Začal jsem tedy studovat fóra a rady zkušenějších průkopníků vaření v domácích podmínkách. Postupně jsem sestavil první jednoduchou varnu: elektrický zavařovací hrnec s teplotní regulací, plastové kbelíky na scezování (jeden s dírami, druhý s kohoutkem), lednička vyhrazená jen pro studenou fázi výroby, a vypůjčený 30l sud na dozrávání. A tahle sestava konečně přinesla kýžený výsledek – výborný domácí ležák.
Ale ani to mi nestačilo.
Od hrnců k technologii
Zavařovací hrnec měl své mouchy – regulace teploty nebyla spolehlivá, občas se samovolně vypnula nebo naopak z ničeho nic začala hřát na maximum. Teplotní stabilita při rmutování? Mizivá. A „přečerpávání“ pomocí rendlíku vedlo jen k rychlému chladnutí díla. Věděl jsem, že chci víc – a hlavně lépe.
Sedl jsem si, začal kreslit, počítat a navrhovat. Vymyslel jsem si vlastní kotel – univerzální pro vystírání, rmutování i chmelovar. Ten mi potom kamarádi nerezáci svařili. Objem? 60 litrů plus rezerva. Ohřev? Elektrický – tři plotýnky na dně, ideální kombinace výkonu a dostupnosti. Regulace otáček míchadla i ohřevu – ruční. Dalším krokem bylo nahradit „kýblovku“ (scezovací káď ze dvou plastových kbelíků) druhou nerezovou nádobou opravdovou scezovací kádí a tak vznikla současná podoba dvou-nádobové varny.
Kutilská genialita
Míchadlo jsem chtěl poháněné motorem, abych nevystál u kotle důlek s vařečkou v ruce. Ale profesionální pohony byly mimo moje finanční možnosti. A tak přišlo řešení, ověřené spoustou domácích vařičů přede mnou: použít motor ze stěračů auta. Má sílu, snadno se ovládá a díky převodovce lze řídit otáčky. Umístil jsem ho shora – dole byly topné plotýnky – a řešil jsem i stabilitu víka, aby se při míchání netočilo s celým motorem. Pro přečerpávání jsem koupil nejmenší průmyslové čerpadlo na trhu a dvě hadice, které jsem při každé operaci musel různě přepojovat.
Největší výzva přišla s mytím – chtěl jsem systém s cirkulací přes sanitační hlavici. Ale proud vystřikoval ven. Zkusil jsem navařit vnitřní lem, ale ani ten nepomohl. Nakonec to zachránilo gumové těsnění – dočasně…
Úprava varny – krok blíže k profesionální technice
Základ pro funkční uvaření várky jsem měl hotový, ale časem jsem začal chtít varnu přiblížit více průmyslovému provedení a zároveň si usnadnit práci při samotném vaření. Mým cílem bylo trvale propojit nádoby potrubím, avšak tak, aby bylo možné celý systém v případě potřeby snadno rozšířit, upravit nebo změnit.
Zvolil jsem proto sestavu z různých potrubních dílů, kolen a spojek s průměrem DN25, které lze běžně objednat na Aliexpressu. Všechny byly opatřeny sanitárním rychlospojovacím systémem Clamp, který je flexibilní, snadno rozebíratelný a hygienický. Relativně levně jsem tak vyřešil téměř všechny potrubní trasy pro přečerpávání díla mezi nádobami i kompletní sanitaci celé varny.
Píšu „téměř všechny“ záměrně – na třech místech mi standardní rozměry nestačily, a proto jsem si musel nechat některé díly vyrobit na míru.
Výsledkem je robustní a flexibilní potrubní systém, který umožňuje:
- vícekrokové vaření (infuzní nebo dekokční postupy)
- kompletní sanitaci všech cest i nádob bez demontáže
- napojení studené i teplé vody ze dvou míst
Celý systém mi tak výrazně usnadnil práci a přiblížil můj domácí pivovar profesionálním podmínkám.