A | B | C | Č | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | Ř | S | Š |T | U | V | W | Z | Ž
absolutní tlak
Tlak vztažený k úplnému vakuu, na rozdíl od přetlaku měřeného vůči atmosférickému tlaku.
Acetaldehyd
Meziprodukt kvašení s typickou „zelenou“ chutí (po nezralých jablkách); jeho zvýšený obsah značí nedokvašené nebo mladé pivo.
Adaptační fáze
Počáteční období po zakvašení, během něhož se kvasnice přizpůsobují prostředí mladiny a připravují na intenzivní růst a kvašení.
Aditiva
Přídavné látky používané v pivovarnictví (např. stabilizátory, enzymy), které upravují vlastnosti piva nebo procesu.
Adsorpce
Fyzikální proces, při kterém se látky vážou na povrch jiné látky (např. odstranění polyfenolů při stabilizaci piva).
Aerace mladiny
Provzdušnění mladiny před zakvašením, nezbytné pro správný růst a množení kvasinek.
Aglomerace kvasinek
Shlukování kvasničných buněk do větších celků, které následně sedimentují; souvisí s flokulací.
Alfa kyseliny
Hořké látky obsažené v chmelu, které se při chmelovaru izomerují na iso-alfa kyseliny a dávají pivu hořkost.
Alkalické čisticí prostředky
Čisticí prostředky určené zejména k odstraňování organických zbytků, například tuků, bílkovin, kvasnic a zaschlého piva.
Alkalita vody
Schopnost vody neutralizovat kyseliny, která při vyšším obsahu hydrogenuhličitanů může během pozdního vyslazování zvyšovat pH.
Alkohol
Ethanol vznikající při kvašení jako produkt metabolismu kvasinek, kdy se zkvasitelné cukry přeměňují na alkohol a CO₂.
Alkoholové kvašení
Biochemický proces, při kterém kvasinky přeměňují jednoduché cukry (glukózu, maltózu) na ethanol, oxid uhličitý a vedlejší aromatické látky.
alkoholový stres
Zátěž kvasinek vyvolaná rostoucí koncentrací ethanolu během kvašení, která může snižovat jejich vitalitu a schopnost pokračovat ve fermentaci.
Alkoholový stupeň (ABV)
Vyjadřuje objemové procento alkoholu v pivu; v ČR se běžně uvádí jako % objemových (např. 5,0 % obj.).
Amylázy
Enzymy (α-amyláza a β-amyláza), které při rmutování štěpí škrob na kratší cukry, rozhodující pro prokvašení a plnost piva.
Amylopektin
Rozvětvená složka škrobu ve sladu, která je hůře rozložitelná než amyloza a ovlivňuje tvorbu dextrinů.
Amyloza
Lineární složka škrobu, která je snadněji štěpitelná enzymy a vede ke vzniku zkvasitelných cukrů.
Anaerobní podmínky
Prostředí bez přítomnosti kyslíku, ve kterém probíhá hlavní fáze kvašení a tvorba alkoholu.
Antioxidanty
Látky zpomalující oxidační procesy v pivu, čímž přispívají ke stabilitě chuti a vůně během skladování.
Archivace piva
Dlouhodobé skladování piva s očekáváním dalšího vývoje jeho chuťového a aromatického charakteru.
Aroma chmele
Soubor těkavých látek (silice), které dávají pivu charakteristickou vůni; nejlépe se zachovávají při pozdním chmelení nebo studeném chmelení.
Aroma piva
Celkový vjem vůně piva tvořený kombinací látek ze sladu, chmele, kvašení a případného zrání.
Aseptické prostředí
Prostředí bez mikroorganismů, důležité zejména při chlazení mladiny a zakvašení, aby nedošlo ke kontaminaci.
Astringence
Svíravý, vysušující pocit v ústech, obvykle způsobený polyfenoly ze slupek sladu nebo chmele.
Atenuace (prokvašení)
Míra, do jaké kvasinky přeměnily cukry na alkohol; vyjadřuje se jako zdánlivé nebo skutečné prokvašení.
Autolýza kvasinek
Rozpad buněk kvasinek po ukončení jejich životní aktivity, který může vést k nežádoucím chutím (např. masové, sirné tóny).
automatická teplotní kompenzace
Funkce pH metru, která koriguje vliv teploty na odezvu elektrody a kalibraci, nikoli všechny chemické změny vzorku.
