Slovníček pivovarských pojmů » I

Technologie, při které jsou kvasinky fixovány na nosiči pro opakované použití.

Ztráta aktivity enzymů vlivem teploty nebo pH, například při odrmutování (mash-outu).

Fyzikální veličina vyjadřující změnu směru šíření světla při průchodu látkou; refraktometr ji využívá k nepřímému stanovení koncentrace rozpuštěných látek.

Plyn, například oxid uhličitý nebo dusík, používaný k omezení kontaktu piva, nádob a potrubí se vzduchem.

Kontaminace piva nežádoucími mikroorganismy, vedoucí k vadám chuti a vůně.

Způsob rmutování, při kterém se rmut zahřívá postupně bez oddělování a vaření jeho částí.

Zpomalení nebo zastavení kvašení vlivem nepříznivých podmínek, například vysokého alkoholu nebo nedostatku živin.

Zařízení pro přivádění a vmíchávání plynu do proudu kapaliny, obvykle v potrubí.

Průběžné zařízení, které při přečerpávání rozpouští CO₂ v pivu za řízeného průtoku, tlaku a teploty.

Proces přidání kvasinek do mladiny za účelem zahájení kvašení.

Vnímaná síla hořkosti v pivu, která nemusí přesně odpovídat hodnotě IBU.

Rychlost a aktivita kvašení, ovlivněná teplotou, množstvím kvasinek a složením mladiny.

Chemické vazby vedoucí ke vzniku zákalu a ovlivňující stabilitu piva.

Proces vzniku iontů, který ovlivňuje chemické reakce a stabilitu látek v pivovarnictví.

Rozpuštěné minerální látky (např. Ca²⁺, Mg²⁺), které ovlivňují průběh rmutování a chuť piva.

Látky vznikající izomerací alfa kyselin, které jsou hlavním zdrojem hořkosti piva.

Plnění piva pod tlakem, které minimalizuje ztrátu CO₂ a kontakt s kyslíkem.

Průběh izomerace alfa kyselin v čase během varu mladiny.

Míra přeměny alfa kyselin na iso-alfa kyseliny během chmelovaru.

Chemická reakce probíhající při chmelovaru, při které se alfa kyseliny přeměňují na hořké iso-alfa kyseliny.