Slovníček pivovarských pojmů » S

Druh kvasinek běžně spojovaný se svrchním kvašením, jehož jednotlivé pivovarské kmeny se mohou výrazně lišit vlastnostmi i senzorickým projevem.

Hybridní druh kvasinek typicky využívaný pro spodní kvašení; jeho jednotlivé kmeny se liší teplotními nároky, prokvašením a tvorbou aromatických látek.

Cukry přítomné v mladině a pivu, důležité pro kvašení a chuť.

Tradiční pivovarský typ hustoměru určený ke stanovení koncentrace cukerného nebo extraktivního roztoku.

Hygienické ošetření zařízení a pomůcek za účelem omezení nebo odstranění mikroorganismů před kontaktem se zchlazenou mladinou.

Filtr určený k zachycení mikroorganismů a nečistot ve vzduchu přiváděném přímo do mladiny.

Oddělení kapalné sladiny od pevného mláta po rmutování.

Usazování pevných částic vlivem gravitace.

Systematické posuzování vzhledu, vůně, chuti, řízu, pěny a dalších smyslově vnímatelných vlastností piva podle předem stanoveného postupu.

Hodnocení piva pomocí smyslů – chuť, vůně, vzhled a pěna.

Oddělování složek piva pomocí fyzikálních metod (např. odstředění).

Technologické vedení piva v uzavřené nádobě pod tlakem, při němž se využívá zbytkový zkvasitelný extrakt k tvorbě oxidu uhličitého.

Aromatické látky z chmele ovlivňující vůni piva.

Sloučeniny síry přispívající k aroma nebo vadám piva.

Prokvašení stanovené s ohledem na vliv alkoholu a skutečný extrakt, takže přesněji vyjadřuje podíl spotřebovaného extraktu.

Extrakt zkvašeného piva stanovený po analytickém zohlednění nebo odstranění alkoholu.

Základní surovina piva vzniklá sladováním ječmene, obsahující enzymy a škrob.

Sladina je čirá kapalina získaná scezováním rmutu, obsahující rozpuštěné látky ze sladu (zejména cukry, bílkoviny a minerály), která je následně určena k chmelovaru.

Proces úpravy ječmene zahrnující máčení, klíčení a hvozdění.

Koncentrovaný produkt ze sladu používaný například při domácím vaření piva.

Obtížně průtočná nebo neprůtočná část potrubní či technologické trasy, kde mohou zůstávat kapalina, nečistoty a mikroorganismy.

Prostor, kde jsou zpravidla umístěné otevřené kvasné kádě a kde probíhá hlavní kvašení piva.

Kvasničné kmeny používané ke spodnímu kvašení, obvykle při nižších teplotách a s ukládáním kvasnic ke dnu kvasné nádoby.

Kvašení při nižších teplotách s kvasinkami sedimentujícími ke dnu.

Rozvodný prvek scezovacího zařízení s tryskami, který rovnoměrně přivádí vyslazovací vodu na povrch mlátového lože.

Uzavření tanku během kvašení za účelem zachování CO₂.

Schopnost pěny udržet se na povrchu piva.

Schopnost piva zachovat si své vlastnosti během skladování.

Technologické postupy zajišťující trvanlivost a kvalitu piva.

Menší objem mladiny nebo živného média, v němž se před zakvašením řízeně pomnoží kvasničná kultura.

Vestavěný potrubní prvek bez vlastního pohonu, který pomocí pevných vnitřních částí promíchává plyn s proudící mladinou.

Plnění piva pod tlakem bez ztráty CO₂.

Proces plnění piva do sudů, lahví nebo plechovek.

Proces změn piva během skladování, často vedoucí ke zhoršení kvality.

Proces úplného zničení všech mikroorganismů včetně jejich odolných forem (např. spor), obvykle působením vysoké teploty, tlaku nebo filtrace. V pivovarnictví se používá především pro sterilizaci zařízení, médií nebo vzduchu, zatímco samotné pivo se běžně sterilizuje jen výjimečně, aby nedošlo k poškození jeho chuti a aroma.

Velmi jemná membránová filtrace zaměřená na odstranění kvasnic a mikroorganismů, která sama o sobě nezaručuje sterilitu ani trvanlivost piva.

Skupina lipidů, které kvasinky za přístupu kyslíku syntetizují pro tvorbu a správnou funkci buněčných membrán.

Technologické vybavení pivovaru.

Přidání chmele po kvašení za účelem zvýraznění aroma.

Částice vznikající při ochlazení mladiny nebo piva.

Stupnice vyjadřující přibližný hmotnostní podíl celkového extraktu v nezkvašené mladině.

Označení piva podle obsahu extraktu původní mladiny (EPM) obvykle uváděný v jednotkách Plato (°P).

Nádoba určená pro skladování a distribuci piva.

Sirné sloučeniny vznikající při kvašení, které mohou ovlivnit aroma piva.

Základní vstupy pro výrobu piva (slad, chmel, voda, kvasnice).

Vada piva vznikající působením světla na chmelové iso-α-hořké látky, která se projevuje nepříjemným sirným až skunkovým aroma.

Kvasničné kmeny používané ke svrchnímu kvašení, zpravidla při vyšších teplotách a s odlišným tvorbou aromatických látek než u spodních kvasnic.

Kvašení při vyšších teplotách s kvasinkami vystupujícími na hladinu.

Nasycení piva oxidem uhličitým, ovlivňující říz a pěnu.